Znáte to – mnoho lidí se chlubí, v jaké zemi trávili dovolenou, u jakého moře se opalovali, které světové památky zhlédli. Neví však, jaké poklady mají doslova za humny. Proto jsme se my, cukrářky ze 3. ročníku plus dvě paní učitelky jako dozor(kyně 
) rozhodly, že navštívíme jedno západočeské město, které ukrývá mnohé umělecké skvosty.
Pondělí 23. 10. 2023. Trošku promrzlé kvůli ranní mlze a zhruba čtvrthodinovému zpoždění sedáme do spěšného vlaku. Asi po 50 minutách vystupujeme na Hlavním nádraží. Pěšky se vydáváme k pomníku Josefa Kajetána Tyla na Mikulášském náměstí. Zde nás ochotně a doslova umělecky fotí místní mladý muž, otec od trpělivě čekající rodinky.
Pokračujeme na nedaleký hřbitov, kde je Tyl pochován. Jeho hrob však právě prochází rekonstrukcí. No nic. Procházkou směřujeme k náměstí. Nejprve u katedrály svatého Bartoloměje hladíme pověstného andělíčka a v duchu si něco přejeme. Pssst, přání nevyslovovat nahlas! Ale je jasné, že závěrečné zkoušky uděláme všechny.... Pak vstupujeme do chrámu. Vítá nás zvuk varhan. Mlčíme, chvilku nábožně posloucháme. Venku nás přepadnou dvě mladé slečny, které nabízejí propagační materiály ke studiu v zahraničí. Ne, nechceme... Prcháme náměstím směr Tylovo divadlo. Když ale za chviličku zjistíme, že tři odvážné z nás si studijní materiály nesou, a to v nádherné růžové tašce, tiše závidíme. Jsme ale super parta, takže tyto tři statečné (zejména díky, Karolínko!) se obětují a vracejí se ke slečnám. Po pár minutách nás dobíhají a rozdávají nám další ukořistěné tašky. Pravda, žádný Gucci ani Louis Vuitton to není, ale nápadné recyklovatelné tašky přes rameno dokonale zvýrazní naše outfity. Prostě jsme nepřehlédnutelné.
Procházíme Smetanovými sady a u sochy Bedřicha Smetany (neboli Bédi Šlehačky, jak dodává paní Čuteková) se opět fotíme.
A už stojíme u divadla. Nádherná budova, bohatý repertoár, jak si přečteme. Jo, kdy jste byli naposledy v divadle...?
Přecházíme silnici a stojíme u synagogy. Velká synagoga je třetí největší stavbou svého druhu v Evropě a pátou na světě. Jedná se o největší synagogu v Česku, která měla údajně pojmout až 2 500 osob. Monumentální stavba v pseudorománském slohu s maurskými prvky byla dokončena v roce 1893. Díky otevřeným dveřím vidíme i hebrejské písmo. Vše působí až pohádkově.
Plny kulturních a estetických zážitků se hlásí o své i naše žaludky. Jasně, chuťové pohárky uspokojíme v Plaze. Takže před její budovou je dovolen (za přísných podmínek!!!) rozchod.
Ve stanovený čas se všechny scházíme před nákupním střediskem. Koukáme do sluníčka a libujeme si, jak nám vše vyšlo. I téměř letní počasí. Bylo to moc fajn. Teď již jen na Jižní předměstí a opět vláčkem domů.
Na závěr kontrolní otázka: Navštívily jsme a) Cheb
b) Karlovy Vary
c) Plzeň?
Ano, c je správně. Úspěšní luštitelé vyhrávají volnou vstupenku k návštěvě naší školy. Už se na vás těšíme!